Sexuální násilí má v ČR zelenou…
Dvě sboristky, které prokazatelně utrpěly psychickou újmu, jsou podle soudce „velmi labilní a citlivé osobnosti“ Taková zdůvodnění jsou pro případy sexuálního zneužívání poměrně typická. Na lavici obžalovaných často nesedí ani tak viník jako spíš oběť. Řekněme si upřímně, kdo by nebyl labilní, kdyby zažil něco podobného a žil s pocitem, že si to vlastně všechno zavinil sám? V životě nás často rozhodí mnohem větší prkotiny.
Další odůvodnění nízkého trestu zní poněkud dvojznačně: možná, že větší jméno udělá pan Kulínský České republice spíše svým nízkým trestem než svou bývalou uměleckou kariérou . Rozsudek totiž vysílá určitý vzkaz: je jedno, že jste zneužil desítky dívek, všechno se to stejně stalo dávno, oběti jsou labilní (k dobru si můžete případně připočíst, že jste slavný či slavná), a proto bude trest nízký. Někteří komentátoři říkají, že soudce jenom přihlédnul k dobré pověsti odsouzeného a k tomu, že nebyl v minulosti trestán. Osobně si však myslím, že soudce měl především přihlédnout k faktu, že pan Kulínský působil ve sboru jako autorita a jako „pedagog“, kterému rodiče svěřovali své děti a určitě nečekali, že se něco takového může stát. Spíš než na to, zda se něco stalo dávno a zda je někdo labilní (navíc, pokud byly výpovědi uznány jako pravdivé), měl soudce klást důraz právě na postavení Kulínského ve sboru. Nebo snad pedagogové a pedagožky mohou navazovat sexuální a partnerské vztahy se svými žáky a žákyněmi a nebýt za to plně odpovědní se všemi důsledky?
Postoj pana soudce bohužel není ojedinělý. Sexuální zneužívání, obtěžování nebo znásilnění jsou bohužel v české společnosti tématy velmi bagatelizovanými a mnohem častěji pozornost a různá přezkoumání důvěryhodnosti dopadají na oběti spíše než na agresory či agresorky. Odborníci i přátelé neustále hledají okolnosti, kterým měla napadená osoba předejít, jak se neměla chovat. Jednou to je krátká sukně, podruhé špatně zvolená trasa nebo příliš lascivní pohled. Podstata věci, tedy to že šlo o NÁSILÍ, o něco, o co oběť neměla zájem (a je jedno, jestli k násilí došlo na ulici nebo v bytě), poněkud uniká. Nikdo nemá právo jinou osobu jakkoli zneužívat, obtěžovat či znásilňovat, NE znamená ne za jakýchkoli okolností. Soudit se nemá oběť, ale ti, kdo násilí páchají. Tím však rozhodně nechci zpochybňovat různé preventivní programy a opatření, jak násilným činům předcházet. V momentě, kdy k násilí dojde, je však zcela nerelevantní a spíše kontraproduktivní se zabývat tím, co vlastně oběť dělala v deset večer na cestě v parku, nebo proč si pozvala svého bývalého přítele do bytu. O to tady nejde.
Pro blog Gender Studies napsala Linda Sokačová - ředitelka pro rozvoj a strategické plánování Gender Studies
Kateřina Dušková
Muži, kteří nenávidí ženy
V sobotu jsme oslavili Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Gender Studies mělo stánek v Praze na Andělu, kde jsme rozdávali noviny Půl na půl, ale také publikaci Pod hladinou: Fakta a mýty o znásilnění. Mezi kolemjdoucími byli i policisté, rozhovor s nimi byl opravdu zdrcující. Když jsme jim publikaci nabízeli, policisté ji odmítli a jeden z nich řekl: „Já jsem nikdy znásilněn nebyl.“ Když jsme na to reagovali, že se ale s potencionálními oběťmi setkává, odpověď zněla: „Ony si to přece zaslouží.“ Takovýto přístup mě prostě děsí a vůbec nepřispívá k tomu, abych se cítila bezpečnější.
Kateřina Dušková
Znásilnění v médiích: začarovaný kruh
Ať chceme nebo ne, média vstupují do našich životů v podstatě každodenně. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jejich působení se zdaleka neomezuje na předávání tzv. „objektivních“ informací. Média samozřejmě selektují, nejen o jakých tématech budou referovat (některá jsou tedy důležitější než jiná), ale také jakým způsobem. Podle mediálních teoretiků tak média v podstatě konstruují společenskou realitu. Proces je ale samozřejmě složitější: novináři a novinářky jsou také ovlivněni veřejným míněním, občas jsou zahlceni předsudky a stereotypy atd. Ty se pak odráží v jejich příspěvcích do médií, a tak se roztáčí spirála, ze které není úplně jednoduché vystoupit.
Kateřina Dušková
Neprověřuj, ale důvěřuj
Na následující věty jsem narazila v diskuzi pod článkem k tématu sexuálního násilí.: „...jako znasilneni si predstavuju hruzyplny zazitek, kdy se zeny zmocni zcela cizi muz nekde v temnem koute a psychicky ji zkazi cely zivot, pripadne jeste ex-partner, ktereho uz nechtela videt, ale takove ty "znasilneni" na party na wc, kam sla dobrovolne s milencem a najednou cukla, nebo dokonce s pravidelnym manzelem, akorat ze se ji zrovna nechce, zadny veleotres nezpusobi... Laicky receno, pokud nedrela nasucho, byla vzrusena a tedy nebyla znasilnena „
Kateřina Dušková
Nepříjemně blízká znásilnění
Znásilnění je děsivý čin. Pochopitelně, již samou svou podstatou, násilným vniknutím do intimní sféry člověka. Je ale děsivý také tím, jak často se děje a jak moc je opředený různými mýty a mylnými představami. Je ambivalentní. Je až příznačné, jak lidé silně odsuzují znásilnění a jejich pachatele, a druhým dechem jsou schopni odsoudit oběti, „protože si o to říkaly“, nebo se prostě jen na ně koukat skrz prsty.
Kateřina Dušková
Bylo by možné věnovat pozornost znásilnění a sexuálnímu násilí?
Právě jsem dočetla blogový příspěvek Meg Stone, ředitelky bostonské organizace IMPACT, která se zabývá prevencí násilí a zneužívání. Ve svém blogu reaguje na odezvu, kterou získala prasečí chřipka v médiích mezi širokou i odbornou veřejností a mezi politiky. Konkrétně přiznává: „Když vidím všechnu tu pozornost, která se dostává prasečí chřipce, žárlím.“ Vypočítává, kolik prostoru bylo věnováno prasečí chřipce v médiích, jaká opatření byla zavedena, aby bylo zabráněno jejímu širokému šíření, kolik význačných osob se k tématu vyjádřilo. A srovnává s prostorem věnovaným znásilnění: kromě krátkých informačních článků o sexuálních deliktech či textů o „prolhaných“ ženách, které ze sexuálního násilí obviňují slavné sportovce (zpěváky, herce atd.), je této problematice věnováno minimum pozornosti. Mimochodem, když si zadáte do googlu prasečí chřipka, vyběhne vám 4 440 000 odkazů. Když si zadáte znásilnění, je jich 188 000. Trochu nepoměr, že?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3283x