Korektní sexuální vztahy na pracovištích v ČR
Před lety jsem pracovala v nejmenované vládní organizaci. Jednoho dne mě můj nadřízený požádal, zda-li bych za něj nemohla jít na pracovní schůzku s jedním z partnerů. Nabídku jsem s nadšením přijala, pyšná na vyjádřenou důvěru. V den schůzky mě sice trochu zaskočilo, když mě onen partner požádal o změnu pracovního oběda na schůzku ve večerních hodinách, ale vědoma si důležitosti jednání a pracovního vytížení dotyčného jsem na návrh přistoupila. K mému zděšení následovala večeře, při které se dotyčný vůbec neměl k projednávání pracovních záležitostí. Abych zkrátila dlouhý příběh – celá akce skončila po několika nepříjemných návrzích mým spěšným odchodem. Druhý den si mě dotyčný odchytil v práci a tichým, leč profesionálním hlasem mi oznámil, že pokud „ceknu“, tak zařídí, že si v oboru již práci nenajdu. Celou věc jsem oznámila nadřízenému, který mi naznačil, že i přes nekorektnost celé situace jde o vlivného člověka a na celou záležitost bychom měli zapomenout. Tenkrát jsem byla příliš vyplašená a zaskočená, abych protestovala... Dneska bych se k celé věci již stavěla jinak.
Sexuální obtěžování, známé pod anglickým termínem „sexual harrasment“, je bubákem všech amerických pracovišť a škol. Osobní konzultace a schůzky na pracovištích a ve školách zde obvykle probíhají za otevřenými dveřmi, aby se nadřízení/é či učitelé/ky vyhnuli případným obviněním. Mnozí z nás se jistě pousmějí nad extrémností americké „právní“ společnosti, kde můžete vysoudit miliónové odškodné, když se opaříte horkou kávou nebo když vám nadřízený pochválí nový kostýmek. Zaměstnavatelé/ky a instituce v USA se však již naučili, že sexuální obtěžování na pracovištích je smutnou realitou a že prevence v této oblasti je nejen na místě, ale v praxi se doslova vyplatí. Na mnoha pracovištích jsou tak určeni profesionálové/ky-důvěrníci/e, kteří tyto případy za podmínek přísné anonymity zúčastněných řeší a viníci/e jsou stíháni. Běžný/á Američan/ka také dobře ví, že v případě, kdy jsou takovému jednání vystaveni, se mohou bránit a dotyčnému/é případně pěkně znepříjemnit život.
Česká legislativa pojem sexuálního obtěžování v pracovně právních vztazích zná a existují i nástroje a postupy, jak se tomuto jednání v českém kontextu bránit. Zatímco v USA jsou každoročně zaznamenány stovky případů a soudních sporů týkajících se sexuálního obtěžování na pracovišti, a to ze stran mužů i žen, české úřady a soudy se těmito případy musejí zabývat jen zřídka. V tomto i v minulých letech registrovaly úřady práce, pověřené se takovými případy zabývat, žádné či jen poskrovnu stížností na sexuální obtěžování na pracovišti. Z tohoto pohledu tak tento problém v ČR téměř neexistuje a česká kotlinka je zářným příkladem korektních vztahů na pracovišti.
Bohužel, lze jen těžko uvěřit, že jsme ve světovém měřítku výjimkou - společností, kde k sexuálnímu obtěžování na pracovištích nedochází. Dle průzkumů veřejného mínění se naopak celá čtvrtina české populace (z těch, kteří pracují nebo někdy pracovali) v práci setkala se sexuálním obtěžováním. Tak jako všude jinde, je tedy i u nás sexuální obtěžování v pracovně-právních vztazích realitou.
Otázkou tedy je, proč se jedinci a jednotlivkyně vystavení takovému jednání nebrání a neobrací se na příslušné úřady či na justici. Možná je příčinou vysoká míra tolerance české společnosti vůči nestandardním vztahům na pracovišti. Možná jde o důsledek malé informovanosti veřejnosti o možnostech obrany před takovýmto jednáním. Možná je tato skutečnost odrazem nedůvěry ve schopnosti českého právního systému a existujících mechanismů ochránit muže i ženy před diskomfortními formami jednání a možnými negativními kariérními dopady v případě, že se rozhodnou sexuální obtěžování řešit. Možná je důvodem i skutečnost, že pro české prostředí je typické téma obtěžování a sexuálního obtěžování zlehčovat a zesměšňovat. Jev sexuálního obtěžování byl zdiskreditován významnými českými osobnostmi, jakými jsou například Josef Škvorecký, které v české společnosti po roce 1989 šířily názor, že sexuální obtěžování je výmyslem amerických feministek a nástrojem, které ženy proti mužům vypočítavě zneužívají. Vždyť normální ženě je přece příjemné, když jí muž dá najevo, že se mu líbí?! Domnívám se, že jde o kombinaci všech těchto jevů.
Pojďme tedy diskutovat o tom, jakým způsobem zlepšit ochranu žen a mužů, kteří/ré se rozhodnou postavit se sexuálnímu obtěžování ze strany nadřízených či kolegů/yň a snížit toleranci naší společnosti vůči tomuto závažnému společenskému problému!
Pro blog Gender Studies napsala Hana Pavlištová, finanční manažerka Gender Studies.
Kateřina Dušková
Muži, kteří nenávidí ženy
V sobotu jsme oslavili Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Gender Studies mělo stánek v Praze na Andělu, kde jsme rozdávali noviny Půl na půl, ale také publikaci Pod hladinou: Fakta a mýty o znásilnění. Mezi kolemjdoucími byli i policisté, rozhovor s nimi byl opravdu zdrcující. Když jsme jim publikaci nabízeli, policisté ji odmítli a jeden z nich řekl: „Já jsem nikdy znásilněn nebyl.“ Když jsme na to reagovali, že se ale s potencionálními oběťmi setkává, odpověď zněla: „Ony si to přece zaslouží.“ Takovýto přístup mě prostě děsí a vůbec nepřispívá k tomu, abych se cítila bezpečnější.
Kateřina Dušková
Znásilnění v médiích: začarovaný kruh
Ať chceme nebo ne, média vstupují do našich životů v podstatě každodenně. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jejich působení se zdaleka neomezuje na předávání tzv. „objektivních“ informací. Média samozřejmě selektují, nejen o jakých tématech budou referovat (některá jsou tedy důležitější než jiná), ale také jakým způsobem. Podle mediálních teoretiků tak média v podstatě konstruují společenskou realitu. Proces je ale samozřejmě složitější: novináři a novinářky jsou také ovlivněni veřejným míněním, občas jsou zahlceni předsudky a stereotypy atd. Ty se pak odráží v jejich příspěvcích do médií, a tak se roztáčí spirála, ze které není úplně jednoduché vystoupit.
Kateřina Dušková
Neprověřuj, ale důvěřuj
Na následující věty jsem narazila v diskuzi pod článkem k tématu sexuálního násilí.: „...jako znasilneni si predstavuju hruzyplny zazitek, kdy se zeny zmocni zcela cizi muz nekde v temnem koute a psychicky ji zkazi cely zivot, pripadne jeste ex-partner, ktereho uz nechtela videt, ale takove ty "znasilneni" na party na wc, kam sla dobrovolne s milencem a najednou cukla, nebo dokonce s pravidelnym manzelem, akorat ze se ji zrovna nechce, zadny veleotres nezpusobi... Laicky receno, pokud nedrela nasucho, byla vzrusena a tedy nebyla znasilnena „
Kateřina Dušková
Nepříjemně blízká znásilnění
Znásilnění je děsivý čin. Pochopitelně, již samou svou podstatou, násilným vniknutím do intimní sféry člověka. Je ale děsivý také tím, jak často se děje a jak moc je opředený různými mýty a mylnými představami. Je ambivalentní. Je až příznačné, jak lidé silně odsuzují znásilnění a jejich pachatele, a druhým dechem jsou schopni odsoudit oběti, „protože si o to říkaly“, nebo se prostě jen na ně koukat skrz prsty.
Kateřina Dušková
Bylo by možné věnovat pozornost znásilnění a sexuálnímu násilí?
Právě jsem dočetla blogový příspěvek Meg Stone, ředitelky bostonské organizace IMPACT, která se zabývá prevencí násilí a zneužívání. Ve svém blogu reaguje na odezvu, kterou získala prasečí chřipka v médiích mezi širokou i odbornou veřejností a mezi politiky. Konkrétně přiznává: „Když vidím všechnu tu pozornost, která se dostává prasečí chřipce, žárlím.“ Vypočítává, kolik prostoru bylo věnováno prasečí chřipce v médiích, jaká opatření byla zavedena, aby bylo zabráněno jejímu širokému šíření, kolik význačných osob se k tématu vyjádřilo. A srovnává s prostorem věnovaným znásilnění: kromě krátkých informačních článků o sexuálních deliktech či textů o „prolhaných“ ženách, které ze sexuálního násilí obviňují slavné sportovce (zpěváky, herce atd.), je této problematice věnováno minimum pozornosti. Mimochodem, když si zadáte do googlu prasečí chřipka, vyběhne vám 4 440 000 odkazů. Když si zadáte znásilnění, je jich 188 000. Trochu nepoměr, že?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novorozená štěňata kdosi hodil do kontejneru, ujala se jich adoptivní matka
Šest asi dvoudenních štěňat někdo vyhodil do kontejneru na okraji Zbraslavic na Kutnohorsku. Z...
Palestinští vězni leží spoutaní nazí a v plenách, prozradily zdroje z nemocnice
Palestinští vězni jsou při pobytech v nemocnici v Izraeli drženi připoutaní na lůžku s páskou přes...
Skončí Veselý v Radě ČT za urážky Vášáryové? Ani nevím, kdo to je, říká herečka
Slovy člena Rady České televize Lubomíra Xavera Veselého vůči bývalé velvyslankyni v Rakousku,...
Prosazovat důchodovou reformu chce koalice na mimořádné schůzi Sněmovny
Přímý přenos Nejtřaskavější bod z programu květnové schůze budou poslanci projednávat až příští týden, po...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3283x